Malá exkurze inflací, finanční krizí, panikou finančních trhů a základního dění ve světě peněz a zlata od roku 400 př.n.l. do dnešních dnů, aneb:

“Historie se čas od času opakuje!”

Inflace - 400 př.n.l. (Syracuse, Řecko) - Dionysius zabaví zlaté a stříbrné peníze, mincovny udržují váhu mincí stejné, ale změnou označení od jednoho do dvou drachem. Je to první známá informace o oficiální devalvaci na úkor celkové populace. Virtulántní inflace následuje. Úvaha z roku 2010: nezačalo to opět Řeckem?

Inflace - 377 př.n.l. (Efezu, Řecko) - zabaveny zlaté a stříbrné šperky. Platí rozpočtový deficit, aby se zabránilo zhroucení měst a státu. Žádná náhrada se vlastníkům nevyplácí.

Punské války Inflace - 241 až 146 př.n.l. (Řím) - průběžné znehodnocení zlatých a stříbrných mincí, aby se zaplatilo za války proti Kartágu. Bohaté třídy střadatelů, kteří měli majetek uložený ve formě kovu, utrpěly největší ztráty. Masy těžce zadlužených nic “hlasitě” nenamítaly.

Inflace asi 200 př.n.l. (Milét, Řecko) - Ekonomická deprese, první instance předplatného nucené veřejných dluhopisů pro občany, aby platili dluhy v konkurzu městského státu.

Inflace Krize - 64 n.l. (Řím) - císař Nero znehodnotil zlato, stříbro a měď v mincích jako formu nepřímé daně od římských střadatelů. Tato politika podnítila inflaci a způsobila všeobecné zbídačení nižších tříd. Stejná devalvační taktika byla opakovaně používána císaři během římského úpadku a pádu.

Inflace Krize - 301 (Řím) - císař Dioklecián razil nadhodnocený stříbrný denár a odstartoval rychlý a zničující inflaci. Pak následovalo spekulativní šílenství a sociální chaos.

Inflace Krize - 1020 (Čína) - jeden z prvních programů na tisk papírových peněz (S'ung dynastie), aby si koupili potenciální útočníky, vedly k rychlé inflaci.

(Poznámka: v Číně Cai Lun vynalezl papír v r. 105 n.l., Čína představila první papírové bankovky v r. 806 n.l. Po návratu z Číny cestovatel Marco Polo popsal jeho použití: "Všechny tyto kousky “papíru” jsou vydávány s co největší vážností a autoritou, jako kdyby byly z ryzího zlata nebo stříbra”. Na každém kusu “papíru” je závislá řada úředníků, jejichž úkolem je střežit tisk “papírů”. Peníze jsou pak závazné, každé padělání bude potrestáno smrtí. To by následovalo také, při zjištěném zneužití v tisku papírových peněz.”

Hyperinflace - Krize 1166 (Čína) - peníze tištěné za éry Chin dynastie, na základě vládního monopolu čaje a soli, zaplatily za válku proti Mongolsku. To vedlo k hyperinflačnímu zhroucení.

Inflace - Krize 1296, 1309, 1350 a 1374 (Čína) - série inflačních krizí spojených s bází vydávání měny pomocí různých dynastií, “výbuchu” v poskytování úvěrů a následných ekonomických poruch.

Inflace - Krize 1455 (Čína) - přebytek, způsobený vydáváním papírových peněz, způsobil růst inflace. Papírová měna byla vyloučena, jako platební prostředek, na několik set let.

Kolaps Medici Bank 1494 (Florencie, Itálie) - korupce, chybné investice, politických intrik a nekompetentní řízení snížilo majetek slavných florentských bank. Občanské masy ztratily miliony výsledkem tyranské daně uvalené na občany.

Inflace - 1520 až 1640 (Španělsko, Evropa) - zlato a stříbro z Nového světa “najelo” na hodnotu peněz, což vedlo k celoevropské hyperinflaci. Španělsko muselo splácet své státní dluhy v r. 1557, 1560, 1575 a 1596.

Inflace a See-Saw Dluhová krize - 1621 (Svatá říše římská) - státy v Evropě razily neutěšený počet mincí, což vyvolalo inflační noční můru, jehož následkem byly rozsáhlé nepokoje, politická nestabilita a zmrzačené ekonomiky v celé Evropě.

Tulipmania - 1637 (Nizozemsko) - spekulativní šílenství v tulipánové cibulky zničily ekonomicky tisíce lidí, když bublina praskla.

South Sea Bubble - 1720 (Velká Británie) - nastal kolaps z přemrštěného množství akcií ze Společností jižních moří, což způsobilo zničení investorů. Hodnota závisela na jedincích, kteří jsou ochotni platit stále vyšší ceny akcií, nikoli na společnostech generovaného zisku.

Mississippi Bubble - 1720 (Francie) - vznik jedné z největších finančních krizí a papírových peněz, nekrytých avizovaným stříbrem, na základě schématu bohatství jménem ekonoma John Law, které bylo založeno na vizi přehnaného bohatství a nových obchodních příležitostí v Louisianě. Francouzská ekonomika se zhroutila, když tato bublina praskla.

Krize - 1772 (Velká Británie) - spouští zhroucení velké, známé a významné, londýnské bankovní společnosti - East-India Company.

Kontinentální měnové selhání - 1779 (Spojené státy americké) - první americká měna se zhroutila. George Washington si stěžoval, že "naložený vůz penězi bude sotva stačit na koupi zboží ve vozu". Španělský stříbrný dolar stojí 1,25 pevniny v roce 1777 a 500 pevniny v roce 1781.

Fiat peníze, inflace - 1789 (Francie) - přes neustálé “vydávání” papírových peněz vrhl státní sektor národ do desetiletí trvající inflační krize, které vede v konečném důsledku k francouzské revoluci.

Panika - 1792 (USA) - přivedena za doby úvěrové expanze - nově vytvořené bankou ve Spojených státech a nekonečné spekulace ze strany významných bankéřů.

(Poznámka: Kongres Spojených států v r. 1792, v návaznosti na snahy bankéřů „ovládnout dolar“, stanovil zákonem, tzv. First Coinage Act, který stanovil poměr ceny zlata a stříbra na 1:15, tzv. „bimetalický stříbro/zlatý standard" a definuje tak americký dolar jako ekvivalent 24,75 grains zlata (1,6 gramu) a 371,25 grains (24,13 gramu) stříbra. Tento poměr 1:15 je údajně odvozen od celosvětových zdrojů zlata a stříbra v zemské kůře.

Panika - 1796 (USA, Velká Británie) - trh je srážený kolapsem přemrštěných cen pozemků.

Dluhová panika - 1813 (Dánsko) - vytvořena vnitřní finanční krize.

Panika - 1819 (USA) - konec prvního amerického hospodářského cyklu “boom-bust” poháněného neomezeným vydáváním papírových peněz přes banky Spojených států, které podporovaly spekulaci, jejíž následkem byla cesta do finanční katastrofy.

Panika - 1825 (Velká Británie) - akciový trh “havaroval” kvůli rozsáhlému selhání britských bank, v blízkosti bylo dosažení kolapsu Bank of England.

Panika - 1837 (USA) - deflační cílení ve Spojených státech způsobilo 25% míru nezaměstnanosti. Banky se hroutí, podnikatelské neúspěchy jsou na pořadu dne.

Panika - 1847 (Velká Británie) - finanční trhy se zhroutily po období železničního boomu z r. 1840, s podobnými účinky paniky z roku 1837. Jejím důsledkem bylo obnovení ražení standardních mincí.

Panika - 1857 (celosvětově) - první všudypřítomné mezinárodní ekonomické zhroucení.  Finanční sektor New Yorku nebyl schopen se obnovit až do doby po skončení občanské války v roce 1866.

Panika - 1873 (USA, Evropa) - tzv. "Long Deprese" trvající dvacet roků začala finančními selháními ve Vídni a nekontrolovaně se šířila do zbytku Evropy a nakonec I do USA, což vedlo k rozšířenému bankovnímu selhání a nekonečné dráhy bankrotů.

Panika - 1884 (USA) - způsobena po vyčerpání zlatých rezerv v Evropě a selhání dvou bankovních domů v New York City, s následným dominovým efektem u jiných bank.

Panika - 1890 (Velká Británie) - krize nastala, když Barings Bank téměř zkrachovala kvůli špatným investicím v Argentině. Britskou centrální banku zachránila Bank of France.

Panika - 1893 (USA) - tzv. “Zlatý věk” způsobil kolaps a zhroucení akciového trhu (podobnost s panikou trvající až do roku 1873), který spustily “vratké” (nekryté) železniční investice a převrat v Argentině. Kolaps také způsobil útok na zlato na americkém ministerstvu financí.

Panika - 1896 (USA) - dochází k deflaci komoditní ceny a poklesu amerických stříbrných rezerv, což způsobilo kolaps akciového trhu a menší hospodářskou depresi.

Panika - 1901 (USA) - první “havárie” na New York Stock Exchange opět sráží spekulace v oblasti železničních zásob.

Panika - 1907 (USA) - ústřední bankovní panika, znamenala útok na vklady v bankách, nastal kolaps akciového trhu. JP Morgan organizovala záchranu bank, aby finanční selhání nebylo až tak obsahlé.

(Poznámka: mnozí se domnívají, že tato panika vedla v konečném důsledku k vytvoření Federálního rezervního systému. Náhoda? Záměr?)

Panika - 1910 až 1911 - následky zákona Sherman Anti-Trust (antimopolní strategie), rozpad společnosti Standard Oil způsobil mírné deprese.

Vznik Federálního rezervního systému (FED) - 1913 (USA, globální) - First Bank of the United States - První banka Spojených států byla také vymodelována podle vzoru Bank of England a založila partnerství mezi vládou a bankovními zájmy. 20% bankovního kapitálu bylo získáno skrze federální vládu USA a zbývajících 8% bylo zajištěno soukromými investory, také cizinci jako například Rothschildy. Fed jako samostatná entita neexistuje, vlastní jí 12 regionálních, soukroných bank.

(Poznámka: na základě provedeného auditu v r. 2011 (prosadil ho kongresmen Ron Paul, bylo zjištěnoo, že Fed v letech 2007-2010 rozdal v bezúročných půjčkách americkým i zahraničním bankám a korporacím přes 16 bil. USD, tj.113 % HDP USA, a to bez vědomí Kongresu).

Noční můra Hyperinflace - 1923 (Německo) - míra inflace dosáhla 3.250.000% za měsíc na svém vrcholu. Za vinu se kladou reparace po 1. Světové válce jako příčinu tisku peněz, který přinesl na krizi.

(Poznámka: k podobné hyperinflační krizi, i když ne tak závažné, došlo v roce 1920 v Maďarsku, Polsku, Rakousku a Sovětského svazu.)

Wall Street Crash - 1929 (USA, globální) - nejničivější krach na burze v dějinách USA zahájil počátek Velké hospodářské krize roku 1930.

(Poznámka: Zlomová data krachu na newyorské burze: Černý čtvrtek 24. října 1929 - černý pátek 25. října 1929- rekordní obchodování, k prodeji nabídnuto přes 12 milionů akcií, vypuknutí krize, následkykrachudospěly i do Evropy.Černé pondělí 28. října 1929 - černé úterý 29. října 1929 - nejtemnější den v obchodování, zobchodování více než 16 milionů akcií).

Důsledky krachu na newyorské burze - 1929 až 1933 (USA, globální) - následkem krachu na newyorské burze, který odstartoval velkou hospodářskou krizi, byly krachy dalších amerických burz, které dále převzaly obchodování. Začaly krachovat podniky, nezaměstnanost rostla a produkce klesala. Počet nezaměstnaných se v USA od roku 1929 do roku 1933 zvýšil z 1,6 na 12,8 milionu osob, nezaměstnanost tedy vzrostla až na 25 procent. Nespokojení lidé pořádali tzv. hladové pochody a prudce stoupala nedůvěra v politický a ekonomický systém. Mnozí drobní střadatelé propadali panice, začali vybírat z bank své uložené peníze, což vedlo k jejich krachům. V USA v té době zaniklo devět tisíc bank. Pokles ceny akcií se nezastavil a pokračoval až do roku 1932. USA trvalo dlouhé čtyři roky, než se jim podařilo vybudovat strategii na zlepšení hospodářské situace. Byl vypracován a v průběhu let 1933-1937 během vlády prezidenta Franklina D. Roosevelta zaveden hospodářský program New Deal. Jednalo se o soubor opatření a ekonomických i sociálních reforem zavedených v USA s cílem podpořit, ozdravit a zreformovat ekonomiku USA během velké hospodářské krize.

Zlý sen pro majitele zlata v USA - 1933 (USA) - tehdejší prezident Franklin D. Roosevelt nařídil zabavení veškerého zlata v privátním vlastnictví amerických občanů i firem. Oficiálním důvodem jeho rozhodnutí byl celonárodní stav nouze v bankovnictví, který se kryl s velkou hospodářskou krizí.

Noční můra Hyperinflace - 1944 (Řecko) - začalo to s německou okupací a svého vrcholu dosáhla po osvobození Řecka. Občané odmítali přijímat v obchodech drachmu, ekonomika země se stala ochromená.

Brettonwoodský (měnový) systém - 1944 (USA, globální) - nastaven systém regulace mezinárodních měnových vztahů založený na režimu pevných směnných kurzů. Vyžadoval od každé členské země, aby udržovala fluktuaci svých směnných kurzů v rozpětí jednoho procenta kolem parové hodnoty vyjádřené v amerických dolarech. Pojmenován je podle okresu Bretton Woods v New Hampshire, USA, kde byl systém v roce 1944 dohodnut. Trval od roku 1945 do srpna 1971.

(Poznámka: Nástupcem Brettonwoodského systému byla Smithsoniánská dohoda, podepsaná v prosinci 1971. Americký prezident Nixon ji nazval "Největší měnovou dohodou v dějinách lidstva". Dohoda zafixovala kurzy mnohých evropských měn vůči dolaru (kurzy byly podhodnocené). USA navíc devalvovaly oficiální kurz dolaru na 1/38 unce zlata. Pokračující inflace v USA ale vedla k tomu, že bylo stále obtížnější udržet stávající nadhodnocený kurz dolaru, a již v březnu 1973 se smithsoniánský systém zhroutil.

Noční můra Hyperinflace - 1946 (Maďarsko) - nejhorší inflace, jaká se kdy stala. Ceny se zdvojnásobily každých patnáct hodin. Došlo k masívnímu stírání z úspor občanů.

Noční můra politiků - Zlatý standard - 1971 (USA, globální) - v srpnu 1971 skončil v USA režim zlatého standardu, cena zlata od této chvíle byla ponechána na vůli volného trhu, startovací pozice je 35 dolarů za unci zlata.

Stagflace Krize - 1973 (USA, globální) - dosažena celosvětová dvouciferná inflace a vysoká míra nezaměstnanosti, způsobená oddělení zlata od amerického dolaru a dvou devalvací dolaru z let 1971 a 1973.

Dluhová krize - 1982 (Latinská Amerika) - nadměrná zadluženost zemí spouští nejzávažnější krizi kapitálu v Latinské Ameriky v historii vůbec. Dochází k četným měnovým devalvacím a markantnímu růstu státního dluhu zemí Latinské Ameriky.

Akciový trh krach - 1987 (globální) - začal v Hongkongu, následně se rozšířil do Evropy a pak do USA. Došlo k největšímu jednodennímu procentnímu poklesu v historii akciového indexu Dow Jones Industrial Average (tzv. Černé pondělí).

S & L krize - 1989 až 1991 (USA) - téměř jedna čtvrtina amerických spořitelních a úvěrových sdružení zkrachovalo v důsledku špatných úvěrů do nemovitosti. Dostavilo se tak “zrcadlo” trhu s nemovitostmi a následné “havárii” s dezinflačním ekonomickým prostředím.

Asset bublina - 1990 (Japonsko) - sériové a realitní ceny havarovaly hned při zahájení japonské ztracené dekády, v období tzv. “dezinflační krize”, která, do značné míry, byla omezena jen na Japonsko.

Skandinávská bankovní krize - 1990 (Švédsko, Finsko) -   krize měny a následné rozdělení finančních institucí s ohledem na míru odpovědnostie. Následuje skandinávská realitní krize.

Krize Britské libry - 1992 až 1993 (Velká Británie) - spekulativní útok na britskou libru v režiji George Sorose. Následuje nucené odstoupení Velké Británii z Evropského mechanismu směnných kurzů a recesi trhu velké Británie. Britské daňové poplatníky tato epizoda stála 3,3 mld. liber, tedy asi 0,5% tehdejšího britského HDP.

"Tequila Crisis" - 1994 (Mexiko) - náhlá devalvace pesa “odpálila” vysokou inflaci v zemi,   zničení aktiv občanů, bankovní změny a kontroverzní finanční pomoc ze strany vlády USA.

Finanční krize - 1997 (Asie) - finanční nákaza ovlivněna několika asijskými národy, včetně zhroucení akciového trhu. Dochází k výraznému růstu inflace a rovněž i růstu míry nezaměstnaností, následují různé realitní “pomníky” a obecná celosvětová finanční panika.

Měnová krize - 1998 (Rusko) - Rusko devalvuje rubl, je v prodlení s úhradou svých pohledávek. Důsledkem jsou globální účinky, včetně skokového poklesu o 11.5% na Dow Jones Industrial Average ve třech obchodních seancích a následný kolaps společnosti Long Term Capital Management.

Ekonomický kolaps - 1999 (Argentina) - vládní prodlení s úhradou státních dluhů, které způsobují úprk peněz z bank, sociální nepokoje a následný únik kapitálu ze země. Přes noc vláda zmrazí všechny bankovní účty na dobu 12 měsíců. Ekonomika mele z posledního a stagnuje.

Zlatá exploze No-1: 2000 až 2011 (globální) - cena zlata dosáhla dne 5.9.2011 svého historického maxima, a to hodnoty 1.902 dolarů za trojskou unci. To z ceny 271 dolarů z kraje roku 2000. Tedy růst o cca 700 procent.

Dot-com bubble busta - 2001 (USA) - internetové spekulativní šílenství skončilo v rovině obecného zhroucení akciového trhu a jeho následnou “malátností”, která trvala více než deset let. Sekulární býčí trh pomohl zahájit éru a dobu významu zlata.

Americká hypoteční krize - 2007 (USA, globální) - obecně lze za počátek hypoteční krize považovat 29. červenec2006, kdy Federální rezervní systém (FED), navzdory znepokojivým signálům realitního trhu, zvedl základní úrokovou sazbu z 1,0 na 2,25%, následně na 4,25%. Za změnu této krize na krizi likvidity lze považovat 14. srpen 2007, kdy došlo k bankovnímu runu na Northern Rock, což byla banka jejíž problémy neměly souvislost s hypotečními úvěry. Zkrachovalo cca 5 hypotečních bank a agentůr, mezi nimi nejznámější Fannie Mae a Freddie Mac, které „podpořila“ masívními finančními dotacemi centrální vláda USA, když jí „údajně“ znepokojily ztráty obou agentur, které se vyšplhaly na téměř 14 miliard dolarů (244 miliard korun).

Bankovní krize - 2008 (Island) -   bankovní kolaps způsobil úprk vkladatelů s aktivy, prudký pokles hodnoty Islandských korun.

Noční můra Hyperinflace - 2008 (Zimbabwe) - to nejhorší z 21. století. Hyperinflace tak neskutečně vysoká, že byla dosažena roční míra inflace 79.600.000.000 procent, na svém vrcholu v roce 2008. Ta předznamenala zánik místní měny, která byla nahrazena v r. 2009 americkým dolarem, aby bylo zamezeno nekontrolovatelnému růstu inflace v zemi.

Finanční krize - 2008 (USA, globální) - kolaps globálního finančního systému způsobil rozsáhlé vládní “záchranné balíčky”, toť zabalené dotace do různých forem. Znamenalo to i silné celosvětové úprky od peněz a zvýšenou poptávku po zlatě mezi soukromými investory, institucemi a rovněž i centrálními bankami.

Krize státního dluhu USA - 2008 až 20?? (USA, globální) - stimulace ekonomiky prostřednictbím “tištění peněz” “pod křídly” Federálního rezervního systému sice vede ke strmému růstu ceny akcií na Down Jones indexu , ale na druhé straně roste nekontrolovatelně státní dluh vlády USA, který přesahuje nyní (03/2014) částku 17,3 bil USD, téměř 111% HDP. Při započtení “důchodového” dluhu z programu 401(k) a nového systému zdravotní péče, tzv. “Obamacare” od 1.1.2014 lze očekávat dluh přesahující 128 bil. USD!!! FED nechal za uvedenou dobu “vytisknout” více než 3 bil. USD!

Krize státního dluhu v zemích Evrpské únie - 2010 až 20?? (Evropská unie) - začala v Řecku a rozšířila se přes většinu Evropy. Probíhající krize se “vykrystalizovala” ve strach mezi světovými investory o stabilitu evropského bankovního systému a Euro jako měny Evropské únie. Dosavadní podpora krachujícím zemím EU (zejména Řecko, Portugalsko, Španělsko, Itálie, Portugalsko, Irsko) činila cca 3 mld. EUR.

Zlatá exploze No-2: 2014 až 20?? (globální) - cena zlata dosáhla dne 5.9.2011 svého historického maxima, a to hodnoty 1.902 USD za trojskou unci. Od září 2011 do prosince 2013 spadla cena zlata z 1.900 USD na 1.200 USD za trojskou unci. Nyní (03/2014) cena zlata „dřímá“ na hranici +/- 1.330 USD. Vlivem manipulace trhu s cenou zlata je na této hodnotě. Dlouhodobý lineární trend ale naznačuje, že by se aktuálně zlato mělo obchodovat nikoli za 1.300 USD, ale za 2.100 USD za trojskou unci a na konci letošního roku za 2.400 USD za trojskou unci.

 

Co bude dále? Kde to bude? Kdy to bude?